Vatikánská smlouva ohrožuje spravedlnost pro oběti zneužívání v církvi

Otevřený dopis obětí sexuálního zneužívání v katolické církvi představitelům státu

Vážený pane prezidente,

vážený pane premiére,

vážení členové vlády,

vážené poslankyně a poslanci, senátorky a senátoři,

obracíme se na Vás jako přeživší sexuálního zneužívání v katolické církvi ve věci takzvané Vatikánské smlouvy. Tato smlouva, kterou uzavřela vláda České republiky, obsahuje mj. ustanovení, dle kterého pastorační pracovníci mají mít "právo obdobné zpovědnímu tajemství". Pastoračním pracovníkem přitom může být kdokoliv, koho tak představitelé církve označí.

Vzhledem k bolestné zkušenosti, kterou jsme si prošli, a vzhledem ke zkušenostem s tutláním a popíráním případů zneužívání v katolické církvi Vás naléhavě žádáme: zastavte projednávání takovéto smlouvy!

Již v samotné preambuli Ústavy České republiky se píše, že jsme jako občané "odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů." Bohužel v katolické církvi je lidská důstojnost a svoboda obětí zneužívání dodnes pošlapávána.

Věřte, že někteří z nás sbírali mnoho let odvahu, než dokázali o své traumatické zkušenosti promluvit. Známe řadu dalších obětí zneužívání v církvi, které se nám svěřily, ale které o svých bolestných zážitcích nechtějí vypovídat před policií nebo dokonce veřejně.

Celosvětově se podle statistik zneužívání dopouští cca 4-7 % katolických kněží.[1] V České republice církev dosud tají archivy biskupství a řádů, ale číslo bude pravděpodobně totožné. Jen dominikánský řád v ČR, který má pouhých cca 40 členů a jehož vlivným členem je kardinál Dominik Duka, udává, že mezi sebou našel 6(!) pachatelů.

Prohlašujeme na základě své zkušenosti, že katolická církev v ČR dosud nepřistupuje k problematice sexuálního zneužívání transparentně. Sami jsme v prostředí církve byli svědky bagatelizace, lhostejnosti, někdy i vyhrožování, když jsme chtěli svoji situaci řešit. Světlých výjimek je mezi zodpovědnými představiteli jen menšina.

Když letos v únoru odstoupila maďarská prezidentka Katalin Novák, protože dala milost člověku kryjícímu násilí na dětech, vyzvali jsme představitele katolické církve v ČR formou otevřené petice k následujícímu:

1. Aby biskupové, kteří nezabránili sexuálním predátorům z řad kněží v jejich působení, ač o něm měli informace, přijali osobní zodpovědnost a rezignovali. Týká se to zejména arcibiskupa pražského Jana Graubnera.

2. Aby církev v naší zemi umožnila bez dalšího otálení nezávislé instituci (např. mezinárodní organizaci zabývající se ochranou lidských práv) odkrýt archivy biskupství, řádových a mnišských společenství, pro korektní zmapování případů.

O těchto svých požadavcích jsme informovali Českou biskupskou konferenci prostřednictvím jejího sekretariátu i apoštolského nuncia v ČR pana Jude Thaddeus Okola. Ze strany České biskupské konference jsme žádnou reakci neobdrželi. Ze strany pana nuncia jsme dostali pár milých slov, kterými nás odkázal na Českou biskupskou konferenci. Nevíme, jak reagoval na žádost o zprostředkování těchto informací papeži Františkovi.

V katolické církvi se nám tedy dostalo jen málo pochopení. Opakovaně vyzýváme představitele katolické církve ČR v čele s arcibiskupem Janem Graubnerem, aby se k problematice zneužívání postavili čelem. Samotného arcibiskupa Graubnera, který prokazatelně věděl o zneužívání ministrantů knězem, ale situaci řešil jen jeho překládáním z farnosti do farnosti, kde pak tento kněz zneužíval další a další mladistvé, jsme vyzvali k přijetí odpovědnosti a k odstoupení. Bohužel bez jakékoli jeho reakce či sebereflexe.

Vážený pane prezidente a vážení politici,

jste naši volení zástupci a jste povinni ctít ústavu a zákony ČR. Při vyjednávání smlouvy jste ustoupili Vatikánu, tak jako žádná jiná země. Již ve stávajícím systému se církev může účinně skrývat za zpovědní tajemství. Uzavřením smlouvy pomůžete ochráncům pedofilů v katolické církvi, aby využívali a zneužívali zpovědní a pastorační tajemství jako praktickou překážku pro vyšetřování sexuálního zneužívání dětí v církvi. Je to veřejně vyslovená omerta mezi státem a církví. Ani dnes si policie nedovolí vyšetřovat na biskupstvích a krčí rameny, když jim kněží říkají, že nemohou vypovídat kvůli zpovědnímu tajemství. Nyní tímto tajemstvím chtějí chránit "pracovníky církve", tedy kohokoliv, na koho církev ukáže. Zamlčování zneužívání poškozuje nejen oběti, ale celou společnost.

Zkušenosti ze Slovenska mluví jasně, církevní představitelé se vymlouvají na vatikánské smlouvy a odmítají spolupracovat s policií.

Prakticky je v České republice na rozdíl od zemí na západ od nás nemožné

• aby se spravedlnosti domohly oběti starších případů zneužívání v katolické církvi,
• dosáhnout objektivního a nezávislého vyšetřování, které by odhalilo skutečný rozsah problému zneužívání v katolické církvi. Církev v ČR totiž vytrvale odmítá zmapovat rozsah celé problematiky a odborníky pustit do svých archivů,
• dosáhnout spravedlivého odškodnění obětí, jejichž život byl nenávratně poznamenán a jejichž životní příležitosti byly mnohdy právě díky zneužívání výrazně poškozeny.

Církev v České republice dlouho bojovala za církevní restituce. Argumentovala, že bezpráví musí být odčiněno. Volení představitelé restituce církvi přiznali včetně poměrně velkorysých majetkových náhrad. Proč nyní netrváte na tom, aby podobně spravedlivě a velkoryse církev přistoupila vůči obětem?

Považujeme za spravedlivé a zcela nezbytné, aby před tím, než jakoukoli smlouvu s Vatikánem (kterou pak už nebude možné ze strany českého státu jednostranně revidovat), byla práva obětí naplněna a aby byly vyslyšeny naše požadavky.

Zároveň trváme na tom, že jakékoli rozšiřování zpovědního tajemství na další osoby, které si církev libovolně určí, z církve udělá privilegovanou organizaci, která bude moci účinně zneužívání skrývat. To je v příkrém rozporu s oprávněnými zájmy obětí, ale také v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle něj jsou lidé "svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné."

Uzavřením této smlouvy nejenže pošlapáváte právo obětí na spravedlnost, ale také riskujete, že Česká republika bude vnímána jako stát, který toleruje zneužívání dětí a brání nezávislému vyšetřování. To může mít negativní dopady na naši mezinárodní reputaci a přilákat další pachatele zneužívání.

Děkujeme Vám za zvážení našeho názoru. Přejeme Vám i sobě, aby při hlasování o dané smlouvě převážila moudrost, smysl pro spravedlnost a zdravý rozum nad posilováním ochrany těch, kteří tak ubližují obětem i celé společnosti.

V případě Vašeho zájmu jsme ochotni se s Vámi setkat a na Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR sdílet svoje zkušenosti.

19.11.2024

S pozdravem

Tomáš Flégr – Praha, Adam Hnida – Karviná, Jiřina Kočí – Praha, Ladislav Koubek – Praha, Petra Panská – Praha, Jan Rozek – Velké Němčice, Irena Žáková - Tišnov

Přeživší zneužívání v katolické církvi

[1] V USA bylo za dlouhou dobu 1950-2002 obviněno 4 % kněží – viz https://www.pintas.com/practice-areas/sexual-assault/child-sexual-assault/what-percentage-of-catholic-priests-have-been-accused-of-abuse/, v Austrálii 7 % - viz https://www.pbs.org/newshour/world/7-percent-of-australias-catholic-priests-accused-of-sexually-abusing-children.