Setkání arcibiskupa Josefa Nuzíka s oběťmi zneužívání očima Petry Panské

Setkání obětí zneužívání s arcibiskupem Josefem Nuzíkem, které se uskutečnilo 28. března 2026 v Olomouci, mělo být prostorem pro naslouchání, respekt a otevřený dialog. Podle svědectví Petry Panské však realita tohoto setkání ukázala hluboké problémy v přístupu církevních představitelů k obětem.

Formální lítost bez porozumění

Setkání předcházela mše svatá, během níž arcibiskup opakovaně hovořil o kajícnosti, lítosti a prosbách za odpuštění. Pro samotné oběti však tato slova podle Panské působila prázdně a těžko snesitelně.

"Z pozice oběti se to fakt nedalo poslouchat."

— zaznívá ve svědectví.

Symboly moci jako překážka dialogu

Jedním z klíčových momentů bylo podle Panské vystupování arcibiskupa během samotného setkání. To probíhalo mimo církevní prostory, přesto arcibiskup dorazil v církevním oděvu – s kolárkem i biskupskými insigniemi. Oběti přitom očekávaly civilnější přístup, který by signalizoval otevřenost a ochotu naslouchat. K žádné výzvě ze strany organizátorů nedošlo, a tak musela Panská sama požádat arcibiskupa, aby tyto symboly sňal.

Neochota chápat systémový problém

Dalším zásadním bodem byla podle svědectví absence pochopení závažnosti problému. Panská popisuje, že se snažila vysvětlit, že nejde jen o jednotlivá selhání, ale o systémový problém zneužívání moci v církvi. Podle její slov však arcibiskup tuto perspektivu nepřijal a reagoval způsobem, který vnímala jako zlehčující.

Selhání podpůrných struktur

Na setkání byli přítomni i zástupci kontaktního centra pro oběti (dále jen KCO). Podle Panské však jejich role zůstala pasivní, a to i v situacích, které mohly být pro oběti zraňující. Například jedna sociální pracovnice hovořila o modlitbách za uzdravení, exorcismech či "uzdravování rodových kořenů" a zmínila také, že se účastní modliteb za potracené děti. Taková témata však mohou být pro oběti zneužívání hluboce traumatizující, zvláště pokud se zneužívání dělo v církevním prostředí.

Závěr: Promarněná příležitost

Celé setkání tak podle Petry Panské nepřineslo očekávaný prostor pro bezpečný dialog. Naopak odhalilo nedostatky v porozumění a absenci citlivého vedení. Její svědectví ukazuje, že bez skutečné změny přístupu – nejen ve slovech, ale i v konkrétním jednání – zůstávají podobná setkání pro oběti spíše zdrojem další bolesti než uzdravení.

Oficiální článek o události: https://www.cirkev.cz/jsme-na-jedne-lodi-arcibiskup-nuzik-se-opet-setkal-s-obetmi-zneuzivani_69174.

Zveřejnil: Bc. Adam Hnida